Renault 5 Turbo

V dnešní době se už asi jen těžko dočkáme nějakýho legendárního auta. Speciálně takovýho auta, který se za dobu svý slávy stihne zapsat do historie rallye. Pokaždý co se dostanu k historii tohodle závodění, tak mě nadchne snad každý auto co se tam v osmdesátkách objevilo. Upřímně si musíme přiznat, že i když je to i teď extrémně nebezpečný, tak dřív to bylo prostě zajímavější.

Po úspěchu Stratosu si inženýři v Renaultu řekli, že když tohle dokáže nějaká Lancie, tak proč ne my. Vymyslet ale auto, který by mohlo vyhrát rallye a zároveň by si ho mohl koupit “běžný” obyvatel Francie nebyla prdel. Renaultu to šlo celkem rychle a během ani né roku už měli první prototyp vozu. Jean Terramorsi, který přišel s nápadem vytvořit sportovní verzi tehdejšího Renaultu 5 Alpine, se bohužel jeho zrození nedožil.

Legendární Renault 5 (nebo R5) Turbo. Motor 1.4 tlačenej turbodmychadlem měl mít v základu 160hp, verze stavěný na rallye ale měly mít až 350hp. Auto mělo v základu váhu nějakých 970kg, verze upravená pak až o 160kg míň. Dle toho co jsem dohledal na internetu Renault zvažoval motor Douvrin V6, který se objevil například v Citroenu XM, nikdy ale nedosáhli takových výsledků jako u 1.4 turbo.

Renault slavil výhru ve WRC celkem čtyřikrát. Hned v roce 1981 se umístil na pvrním místě v Rallye Monte-Carlo, poté v letech 1982 a 1985 na Tour De Corse a nakonec v roce 1986 na Rally de Portugal. Jelikož měla R5 hnanou pouze zadní nápravu tak zářila hlavně na asfaltu. Ono vyrovnat se v té době Quattru asi nebylo nic lehkýho. Nakonec Vám tu hodím odkaz na jedno hodně pěkný video u kterýho si můžete uřít slzičku, protože v budoucnu nás nic lepšího už nečeká.

//Ejdm

CRX pt.1

Hloupý páteční pítí piva s Patrikem vyústilo v ještě hloupější nápad. Po rozsáhlé a kvalitní konzultaci se nám podařilo usoudit, že vlastně potřebuju CRX (nepotřeboval jsem ho a nepotřebuju ho ani teď). Tenhle hloupej výplod naší diskuse značně podpořila moje absence daily auta a nechuť vybírat nudný pekáče.

Na český inzerci bylo opravdu jen pár kousků, tak jsme pro zpestření nudného pracovního týdne vyrazili na obhlídku směr Beroun. Patrikovi se, jak je zvykem, nechtělo a ještě zvládnul píchnout kolo, takže celý výlet uspěšně pozdržel.

Cílová destinace byla v pochybné ulici pod dálnicí, kde už na mě čekalo auto, který jsem prej potřeboval. Prodávající dovozce aut ze Švýcarska značně připomínal Gargamela. Jak je zvykem všechno bylo špatně a neuvedeno v popisu inzerátu, ale to mě vůbec nezajímalo, protože jsem měl rose tinted glasses, jak se říká po anglicku.

Auto jsem po důkladné obhlídce vyrazil projet a byl jsem nadšen, auto šlo krásně do otáček a jelo jak mělo, ovšem po návratu začalo hulit, dusit se a přehřívat. Usoudili jsme, že se odporoučelo těsnění pod hlavou, tak jsme se rozloučili s Gargamelem a vyrazili dom.

Druhý den na to, kdy jsem opět seděl zkroucen v křesle své kanceláře, mi to nedalo a volám pochybnému prodejci, s tím že auto chci a koupím ho od něj, pokud mi sleví na opravu motoru. S tím prodejce souhlasil, protože dobře věděl, že určitě na jinýho tupce už nenarazí a ještě auto dovezl na podválu až ke mně před barák.

Pokračování příště…

//Mole

EK3 VTI

Nedávno jsem našel na internetech auto, co mě fakt zaujalo. Tohle nezajímavý EK s mocným agregátem řady D. Jo, já vím, všichni přece říkaj, že D motory jsou pro svět úplně zbytečný a nemá sebemenší smysl jim věnovat čas a peníze (což vůbec není pravda).
Tohle auto je totiž 90s Honda Technology at it’s brightness.

Jedná se o model EK3 VTI (Japanese Market) s motorem D15Z7 (D15b) 3-stage VTEC. Klasická jednapětka, která má dva VTEC solenoidy. Disponuje pekelným výkonem 96kw a zároveň je nejsilnější ze všech D Series. Velká většina z nich je dokonce s Multimatic převodovkou, ale tenhle kousek je manuál.

Auto je celkově v moc pěkným stavu. A speclist, jediný, co vidím, je podvozek od KTS Suspension. Jinak completely stock. No a cena? V přepočtu na naše zhruba 160 tisíc. Jo, já vím, že za to si můžete u nás koupit předražený EK4 VTI. Ale to není ono přece.

//Mole

Ireland

Pár dní zpátky jsem s klukama z Shatsu probíral novinky na internetech a nějak jsme došli až do Irska. Tam na okruhu Mondello Circuit, kousek od Dublinu, probíhal Honda Day (neplést s Honday nebo Hyundai). Celý na triko si to vzal tým Hiro Racing, který doporučuju sledovat.

Ale k věci, Juicebox neváhali a vyzbrojili svoji EK4 nejvíc frajersky jak mohli.

Techno Pro Spirit EK4

Kratší speclist:
Kouki EK4
Motor je B16A2
Auto má full EK9 lip kit + křídlo
P1 Buddyclub vzadu a TE37 vpředu
Podvozek BC Racing
Bigtube sání
Větší chladič
Vrchní rozpěra
Bride skořepina a AC off

Dolu vám hodím video, který můžete porovnat s Honday u nás a pobrečet si stejně jako já.
Jo a somehow se tam připletlo i pár Hachin, to se vám u nás taky nestane.

Víc fotek najdete na Juiceboxforyou nebo na Hiroracing

//Mole

Koupil jsem Miatu

Všechno tohle šílenství začalo tenkrát pár dní před silvestrem. Kluci párkrát takhle na svátky auta vytáhli a nikdy to nedopadlo dobře. Já jsem svátky trávil vždycky v podklidu doma s piukem v ruce.

Rozbitá jebka vzadu…

No bylo takhle před zimou a tak si říkám, že Feldu ještě naposledy projedu. Ručička ukazovala, že nemám co do kotle a tak jsem vyrazil směr místní dzina. Jedu v klidu po hlavní a na pravý straně v odstavnym stály dvě auta. První mě pustilo, no druhý už bohužel ne. Jakmile jsem viděl starýho scénica asi metr před sebou, tak jsem věděl, že je to v prdeli. Začal jsem brzdit a uhnul do protisměru. Trochu pochcávalo, takže jsem hnedka začal klouzat, jak když to pořádně promažeš Durexem. Abych to zkrátil, dostal jsem za auto slušný prachy a opravil ho kladivem.

Po tomhle už nemám auto a ani náladu, takže jsme s klukama jenom sedli na dzinu a kecali. Byl s náma i Patrick, kterej mi půjčil Miatu. NAčka se mi vždycky líbily a tohle bylo poprvý co jsem se v tom svezl. Můžu říct, že mě to dost překvapilo a zaujalo. Jak to tak většinou bejvá, hned druhej den už jsem koukal na web a projížděl inzeráty.

Příjemně mě překvapilo nejen auto, ale i komunita. Můžu říct, že v takhle dobrym klubu jsem na FB ještě nebyl. Když se na něco zeptáš tak Ti všichni ochotně poradí, najdeš tam hromadu návodů a hejtu tam moc nepotkáš. Možná to bude tím, že jsou fakt všichni na kluky, ale to je jen moje úvaha.

Po nějaký době jsem našel jedno fakt pěkný fialový NAčko v reichu, co si tak pamatuju tak to byla 1.6 85kw s hardtopem na KW podvozku a BBS kolech, měla lepší chladič a byla fakt za dobrý prachy. Už jsem měl i domluvenej dovoz, nicméně někdo zavolal dřív a druhej den si to odvez. Další bylo trošku zbořený červený NA, taky 1.6 s pěknym koženym vnitřkem posazený na Mangels kolech. S touhle to dopadlo tak, že Němec přestal komunikovat. Po dvou neúspěšných pokusech jsem se na to vysral a prachy investoval jinde.


Jak to nakonec skončilo ptáte se… Koupil jsem si červený NA s rollbarem, má celkem pěkný chromový kola a nějaký polepy. Bylo za hodně výhodnou cenu a řekl bych, že hodnota každym rokem poroste.

Na závěr řeknu, že po Miatě nějakým způsobem pořád toužim a Twingo je underrated.
//Ejdm

NANI?! Shibikku?!

FF Drift je zábava pro každého nového řidiče poté, co zjistí, k čemu slouží ruční brzda. Všichni víme, že předokolka na to úplně není, ale v Japonsku (kde jinde žejo) tuhle zábavu náctiletých přenesli úplně na jinej level. Hlavní průkopník celý týhle srandy je bezpochyby Genki Hirata (@lowbrain_gk), No.1 FF Drift Performer, což potvrzuje i sticker na jeho autě. Frajer začínal na serpentýnách v Kanagawě a cestuje z východu na západ, kde vymetá každou tōge a okruhy, aby dokázal, že zvládne s FWD autem to, co ostatní s přeboostěnejma RWD. To zní docela hustě ne? Osobně si myslím, že kdyby měl jezdit CDS, tak naši 2JZ no shit frajeři s hydrem by pěkně čuměli.

Jedno z jeho aut je tenhle EK Civic. Přesněji Kouki EK4, speclist je dost situační. Motor je B16A 2nd gen, který produkuje brutálních 170 koní a směšných 160nm točivého momentu. Redline je v 8200rpm. Převodovka je OEM pětistupeň 4,40 Final Drive bez LSD. Brzdy, jak přední, tak i zadní jsou série s competition deskama. Podvozek je záhadou. Kola na fotce jsou vepředu SSR Mesh 15×6.5, na nich semislicky Federal 595 RS-R a vzadu je to asi jedno, čím užší a starší pneu, tím lepší. V interiéru je potrhaná skořepina, ošoupanej sportovní volant, katana hydro a pár budíků navíc. Exteriér je zajímavější, auto má custom polepy, custom lip kit, tunu stickers a celej vypadá “well used”. Jo a auto pak dostalo žlutou barvu, nevím proč, asi už bylo moc omlácený.

Ale proč o něm píšu. Auto bylo pár dní zpátky hozeno do šrotu. Proč? Genki poslední dobou dávál přednost svému EG6 (viz. jeho instagram), tohle EK mu posloužilo jako zdroj dílů a zbytek už prostě nepotřeboval. Hlavně zabíralo místo a toho je v Japonsku nedostatek. Můžete mu klidně dát minutu ticha, jak chcete.

Jako tribute tady máte krátký video plný skids a eurobeatu, který mě nutí vstát ze židle, dát dozadu starý zimáky a jít tahat za rukáv, dokud to někde nerozsekám. Kdybyste chtěli vidět víc videí s Hirata-sanem stačí hledat na kanále.
//Mole

TwongBong

Nikdy jsem nebyl moc fanoušek Renaultu, ale postupem času se mi pár kousků od nich zalíbilo. Věřím, že některý z nich můžou lítat pěkně, například Megane 2.0 16v co měl Myles a nebo Clio Sport, který chtěl vždycky kámoš. Musim uznat, že i některý nový Renaulty vzhledově ujdou, každopádně my zůstaneme u klasiky.

Když jsem začal jako chudý student jezdit na střední ofcí, objevil se u nás ve městě tenhle skvost. Párkrát cestou do školy jsem toho borce potkal a jako kluk s mokrýma papírama jsem si nemohl odpustit nalepení se mu na prdel. K našemu překvapení tohle autíčko jelo o dost rychlejc, než jsme s klukama čekali.

Teď asi většinu z Vás překvapim, když řeknu že jsem se k autu dostal pomocí dopisu. Dá se říct, že mi stálo skoro za barákem. Jezdil jsem kolem něj každej den do práce a všiml si, že poslední dobou jenom stálo v trávě a nehnulo se, plus se u domu objevila nová Audina. Tak mě napadlo, že bych se ho mohl ujmout. Sháněl jsem kontakty na majitele, ale nikdo nic nevěděl. Nakonec to dopadlo tak, že jsem napsal dojemný dopis a hodil ho za stěrač. Asi dva týdny se nic nědělo, ale nakonec mi přišla SMS a bylo vystaráno.

Ale teď taky něco o tom Bongu – Renault Twingo 1.2 43kw, dovoz z reichu, 15kkm po generálce v autorizáku a teď má 167kkm nájezd. Je na tom stavítko od Fk, kola Intra R13 7j a vejfuk z Matiza. Interiér je trochu přestříkanej, jelikož holka v Německu to měla do stylu NFS a předchozí majitel to nevydržel. Moje mods za těch pár dní co to mám jsou slaps, koncovka co jsem ukradl u kámoše ze šrotu a sedačka z Feldy. Ta sedačka kvůli tomu, že na origo jsem k volantu byl ohnutej jak u sázení brambor a po prvním toge jsem myslel, že se už v životě nenarovnám.

//Ejdm

Hate it

Často si kladu otázku: “Proč lidi nechápou, to co baví nás?” Postupně jsem se dostal do stádia, kde byl Krteq snad už při narození. To stádium se nazývá – Zkus někomu vysvětlit, proč je lehkej hatch lepší jak jedničková vovce v tdičku. Ostatně to by mohla být možná i celostátní soutěž.

Sám drandim daily v nachipovaný ovci. Ten stav kdy jsem to chtěl přestavit na éreso, snížit to a dát tam větší turbo, už mě přešel. Měl jsem možnost projet se v několika nových autech(i s automatem) a nemůžu říct, že to jsou špatný auta na daily. Pro příklad BMW E91 330Da – úžasný a pohodlný auto na dlouhý vzdálenosti, super auto na dálnici a když chceš tak předjedeš. Koneckonců tak má asi auto na daily vypadat nebo ne?

Co mě ale dokáže nasrat nejvíc, jsou lidi co uměj akorát prskat na všechno ostatní a nedokážou pochopit, že každýho nemusí bavit, to co zrovna baví je. Moc nechápu potřebu se smát někomu, kdo přijel na dzinu ve starý potuněný herce. Ale v Česku už to asi jiný nebude.

Dost lidí se mě často ptá, proč neprodám ty moje šroty a nekoupím si něco novýho. Taky jsem nad tím dost přemýšlel, ale vždycky dojdu k závěru, že na novým autě by mě nic nebavilo, plus bych si na tom doma nic neudělal. Na to svoje seženu díly za cigára a všechno opravim za barákem. Vím, že z mýho rustbucketu nikdy nepostavim leštěnku, ale já nejsem ten typ co to hodí na stavítko, dá tam velký kola a pak to bude každej druhej den jezdit na vapku leštit. Nadruhou stranu taky vim, že moje auto nikdy nebude 100% toge ready, tomu bych se chtěl aspoň trochu přiblížit. Hlavní je ale to, aby mě to pořád bavilo.

//Ejdm

Little Logo

Zhruba dva roky zpátky, když jsem neměl do čeho sypat peníze, tak jsem vybíral náhradu za můj bývalý shitbox. Narazil jsem na Hondu Logo. Jo, všichni víme, jak na tom u nás hondy jsou a velká většina jejich majitelů je na tom ještě “líp”.

No, zkrátka od tý doby, co nějak sleduju logo komunitu ve světě, tak musím říct, že je to fakt super. Jednoduše, místo d13b můžete vesele plug and play swapovat jiný d series motory nebo dělat easy engine mods, protože déčka jsou kompatibilní a je jich všude tuna. Takže místo 65 koníků můžeš mít rázem 120 a víc. A když budete hodně hodně zapálený, tak se dají sehnat příjemný dobový bodykity, ale není to prdel.

Samotný auto můžeš sehnat na bazoši v nevylítaným stavu po babičce klidně do 20 tisíc. A co se týče suspension mods, tak se dá sehnat hromada pružin nebo komplet podvozků od TAčka až po BC racing. Takže, když na to dáš malý široký kola, posadíš to na zem a přidáš hromadu stickers, budeš mít takovýho street creditu, že nebudeš vědět, co s tím. Ale holkám se stejně bude víc líbit Leonek, takže doufej že to aspoň kámoši ocení.


Tohle žlutý Logo sleduju už dlouho, frajer je z Itálie. Auto je posazený na Final Konnexion KIDS racing podvozku, který je plně stavitelný samozřejmě. Kola jsou Fondmetal 3000F 13×6 +13 4×100 po renovaci. Volant Nardi Classic, dřív v tom byl Personal Collaudo (Nardi) 1972. Decentní lip kit ve stylu EK a stickers od Caseyho tomu taky dávaj dost. Jinak motor je komplet série d13b.

//Mole